Somatopedie

Do oboru speciální pedagogiky také patří somatopedie, která se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem osob s tělesným postižením, osobami nemocnými nebo zdravotně oslabenými.
Tito lidé se vyznačují celkovým nebo částečným omezením hybnosti. Jedná se buď o přímé postižení vlastního hybného ústrojí nebo centrální či periferní nervové soustavy. Může se také jednat o druhotné postižení, kdy je hybné ústrojí bez patologických změn a hybnost je omezena z jiných příčin – choroby srdeční, revmatické, kostní, …
Název Somatopedie se užívá od roku 1956, před tím se užíval název Ortopedická defektologie. V dávných dobách byli tito jedinci společnosti na obtíž, tudíž docházelo k jejich segregaci, tedy oddělování jich od společnosti, umísťování do ústavů, aby je nikdo neviděl, ve středověku docházelo dokonce k jejich likvidaci. Nyní se naopak snažíme o jejich integraci do společnosti. V současné době a na základě přijetí Úmluvy o právech dítěte probíhá maximální snaha o integraci postižených dětí do zařazení do běžného života.
Cílem tohoto oboru speciální pedagogiky je naučit rodinu i postiženou osobu s vadou žít, jejich socializaci. Používané metody a zásady se využívají speciálně pedagogické při pohybové výchově.
Klasifikace pohybových vad:
Jako tělesně postižený je označen jedinec, který je omezen v pohybových schopnostech v důsledku poškození pohybového aparátu nebo jiného organického postižení.
Vznik pohybových postižení :
- dědičnost
- nemoc
- úrazy
- obrny
- deformace
- malformace
- amputace
U dětí je nejčastější příčinou tělesného omezení dětská obrna. Dělí se na centrální a periferní. Centrální část zahrnuje mozek a míchu, periferní obvodové svalstvo. Jednotlivé druhy se od sebe liší rozsahem a stupněm na parézy a plégie. Paréza je částečné ochrnutí a plégie je úplné ochrnutí končetiny nebo končetin. Jedná se poruchu hybnosti a vývoje řízení hybnosti a jiných centrálních funkcí.
Také se jde o mozkové nádory. Ty mohou po operaci zanechávat vážné následky v pohybové oblasti s možností epileptických záchvatů. Poškození může být také v oblasti řeči, kdy dochází k afázii.
Dále mohou mít postižení jedinci krvácení do mozku, mozkové embolie a mozkové příhody. Je to onemocnění časté u starších lidí.
Traumatické obrny vznikají při úrazu hlavy, při kterém byla zasažena lebka a mozek. Rozlišujeme komoce, což je nejlehčí onemocnění ( otřes mozku), komprese ( stlačení mozku) a kontuze ( zhmoždění mozku), toto je nejtěžší poranění.
Obrna míchy vzniká při úrazu páteře s následným poraněním míchy. Čím je úraz blíže krční páteři, tím je stav postiženého závažnější. Dalším je rozštěp páteře, toto je vrozené onemocnění. Vada vzniká nesprávným uzavřením páteřního kanálu, nejčastěji v bederní části. Známe i roztroušenou sklerózu, což jsou ložiskové změny mozku a míchy. Následkem bývá porucha pohybového aparátu, zraku a řeči. Ve stáří se pak objevuje demence.
Vrozené jsou malformace. Je to patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin.
Rozlišujeme amelie – částečné chybění končetiny, fokomelie – končetina navazuje přímo na trup a na jiné malformace. Patří sem také amputace, jinak řečeno umělé odnětí končetiny od trupu. Příčinou může být úraz, zhoubný nádor, cévní onemocnění nebo jinak neodstranitelná infekce končetiny.

Z hlediska speciální pedagogiky se hlavně zajímáme o integraci ať školní nebo společenskou. V ČR se vlastní právní normy o integrovaném vzdělávání vyskytují až po roce 1991. Dále je velmi důležitá práce poradenství. Problematika poradenství je zakotvena ve vyhlášce č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních. V této spojitosti jsou nejdůležitějšími zařízeními Pedagogicko – psychologické poradny a Speciálně pedagogická centra.