Václav Příhoda

Přední český pedagog, psycholog, středoškolský profesor.

Václav Příhoda se narodil do početné rodiny 7. září 1889 v Sánech na Poděbradsku. Jeho otec zde působil jako řídící tamní dvojtřídky a zpočátku ho i vyučoval. Jako nejmladší z deseti dětí již ve čtyřech letech přišel o matku a většina jeho sourozenců také zemřela předčasně. I on sám onemocněl těžkou tuberkulózou, ale po dvou letech se vyléčil. Oženil se ve 29ti letech, jeho žena však brzy zemřela na leukémii. Podruhé se oženil s Američankou Clarkovou. Jejich jediné dítě zemřelo ve čtyřech letech. Přes všechny tragické události v jeho životě nepřestal ve své aktivitě. Studoval na gymnáziu v Kolíně a dále se zapsal do Prahy na filozofickou fakultu. Studoval zde germanistiku a romanistiku. Studium úspěšně dokončil a získal aprobaci pro vyučování v němčině a francouzštině na vyšších reálných školách. Po vzniku Československa v roce 1918 se začal zajímat o otázky výchovy a školské reformy. V roce 1922 odjel do Ameriky do Chicaga a zde učil na střední škole a zároveň studoval na tamní univerzitě. V dalším roce přidal studia na wisconsinské univerzitě v Medisonu. V roce 1924 Václava Příhodu pozval profesor Kádner do Prahy na Karlovu univerzitu. Zde vznikl jeho spis Psychologie a hygiena zkoušky. Po návratu z Ameriky vyučoval na kladenské reálce a zároveň přednášel na univerzitě v Praze. Roku 1925 se vrátil do Chicaga a pracoval zde jako redaktor českoamerického listu Spravedlnost. Dále také studoval na Kolumbijské univerzitě. poslední etapou jeho studijních let byl pobyt v Ženevě v Institutu J.J. Rousseua. Roku 1926 se vrátil do Prahy a přednášel na Karlově univerzitě. Také působil na Škole vysokých studií pedagogických. Věnoval se zde kvantitativní pedagogice a pedagogické statistice. V roce 1930 vydal své stěžejní dílo Racionalizace školství. Hlavní myšlenkou je přizpůsobení se směrem k žákově individualitě.. také předsedal komisi expertů pro školskou reformu, v níž byly vypracovány nové osnovy pro měšťanské školy. Během okupace se věnoval filozofii a po válce vydal spisy Záhady všelidské filozofie a Idea školy druhého stupně. v tomto díle rozvinul svou koncepci jednotné školy, kterou charakterizoval trojí jednotností - psychologickou, sociální a pedagogickou, a trojí rozrůzněností - podle místa školy, podle nadání  a podle zájmů žáků. Propagoval metodu globálního počátečního čtení. Snažil se také o výstavbu pedagogické fakulty podle amerického stylu, ale s tímto neuspěl. Nebyla přijata ani jeho koncepce jednotné školy s vnitřní diferenciací v duchu individualizace. Uchýlil se tedy více k psychologii a roku 1966 vydal dílo Úvod do pedagogické psychologie. Postupně zpracoval vývojovou psychologii všech věkových skupin od raného dětství po stáří. Dílo nese název Ontogeneze lidské psychiky. Zde uplatnil i své vlastní poznatky. Václav Příhoda byl vědcem světového rozhledu, mimořádně vybaveným po stránce jazykové, vědcem rozumějícím novým teoretickým tendencím i praktickým snahám o změnu a podporujícím jejich rozvoj.

Zemřel v Praze 18. listopadu 1979 ve věku devadesáti let.