Disociativní poruchy

Speciální pedagogika | Disociativní poruchy patří mezi psychiatrická a psychologická onemocnění. Téměř vždy se v jejich případě jedná o disociaci od pacientovy osobnosti. Tyto poruchy se objevují v mnoha formách, z nichž nejznámější zřejmě je mnohočetná porucha osobnosti. Proces disociace je v psychiatrii chápán jako obranný mechanismus jedince. Pacienti se disociují od intezivních negativních zážitků, které takto ze své mysli vytlačují do podvědomí.

Disociace je mentální proces, který vytváří pocit odpojení od pacientových myšlenek, vzpomínek, činností a emocí a uvědomění si vlastního já. V tomto období nejsou některé informace v pacientově mysli asociovány tak, aby pracovaly s jinými informacemi jako za normálních okolností. Například při nepříjemném zážitku se může jedinec vědomě disociovat od okolního světa, což nakonec vyústí v mezeru v jeho vzpomínkách a vytvoří tak obranu proti negativnímu prožitku.

Mezi disociativní poruchy zařazujeme disociativní amnézii, disociativní fugu, disociativní stupor, disociativní poruchu identitiy, disociativní poruchy motoriky, disociativní křeče a depersonalizační a derealizační syndrom.

Také sem zařazujeme dissociální poruchu osobnosti. Ta se projevuje nerovnováhou mezi chováním a společenskými normami a je patrná těmito rysy :

-          neschopnost udržet trvalé vztahy
-          nelítostný nezájem o city druhých
-          velmi nízká tolerance k frustraci
-          nízký práh pro uvolnění agrese včetně násilí
-          trvalý postoj nezodpovědnosti a bezohlednosti vůči společenským normám, pravidlům a závazkům
-          neschopnost zakoušet vinu a poučit se ze zkušeností, zvláště z trestu
-          výrazná tendence svádět vinu na jiné

Nejvíce se vyskytuje disociativní amnézie. Rozlišujeme amnézii retrogradní a amnézii anterogradní. Jedinec, který trpí retrogradní amnézií si není schopen vybavit určité události předcházející nebo přímo související se špatnou událostí nebo nehodou, která ztrátu paměti způsobila. Někdy, ve zvláště závažných případech, může dojít k totální amnézii, kdy si pacient nedokáže vybavit nic ze svých předchozích vzpomínek. Anterogradní amnézie značí narušenou krátkodobou paměť většinou od traumatické události. Jedinec má potíže si zapamatovávat veškeré informace a vjemy.

Disociativní porucha motoriky se vyznačuje tím, že člověk náhle není schopen hýbat nějakou částí těla, např. rukou a může to mít zdání nějakého somatického onemocnění.

Disociativní křeče nastanou ve chvíli, kdy jedinec vykonává pohyby, které připomínají epileptický záchvat, ale nedochází k jeho dalším projevům.

Mnohočetná porucha osobnosti je zřejmě nejznámější disociativní porucha, která se vyznačuje tím, že pacient oplývá dvěma nebo více identitami nebo osobnostmi. Každá z těchto osobností má svou roli a historii. Jedinci s touto poruchou si však své další osobnosti neuvědomují. Léčba této poruchy je poměrně složitá a obtížná a většinou se vykonává pomocí kognitivně – behaviorální terapie v kombinaci s hypnózou. Momentem, který nemoc vyvolává, je traumatická událost nebo požití drogy, obvykle marihuany.