Komplexnost procesu diagnostiky ve speciální pedagogice

Diagnostika je oblast speciální pedagogiky, která slouží k zjišťování handicapů v různých oblastech vývoje jedince. Mezi základní pojmy patří diagnostika, diagnóza, speciálně pedagogická diagnostika a diagnostika v oblasti fyzické, psychické a sociální.

Pokud hovoříme o speciálně pedagogické diagnostice, máme na mysli užší vymezení a přímo ji provádí speciální pedagog.

Diagnostika ve speciální pedagogice má širší vymezení a zahrnuje celkovou komplexní diagnostiku, to znamená lékařskou, psychologickou, sociální a speciálně pedagogickou.

Lékařská část diagnostiky ve speciální pedagogice znamená, že lékař na základě svého vyšetření stanoví druh a závažnost zdravotního postižení a navrhne současně i léčebný postup. Tato diagnostika se tedy zabývá patologií. Na základě diagnózy je navržena terapie, která se snaží o úplné uzdravení pacienta nebo o úpravu jeho zdravotního stavu tak, aby byl schopný dodržovat určitá pravidla ve svém dalším životě. Cílem lékařské diagnostiky je tedy uzdravení nebo zlepšení nebo i zamezení zhoršení zdravotního stavu. Tato oblast diagnostiky však neřeší další životní oblasti člověka.

Psychodiagnostika ve speciální pedagogice se zaměřuje na stanovení diagnózy podle těchto cílů :

• určení stupně vývoje
• zjištění příčin odchylky vývoje od věkové normy
• zjištění individuálních zvláštností osobnosti
• zjištění příčin, podstaty, podmínek individuálních odchylek
• stanovení prognózy nebo predikace

Psychologický diagnostický přístup je také zaměřen na zjištění normálních charakteristik psychických složek osobnosti a zabývá se jejich popisem a tříděním. Psycholog se zaměřuje na psychické vlastnosti, procesy a stavy včetně postoje k vlastnímu zdravotnímu postižení a na kvalitu a formu interakce mezi určitým člověkem a jeho sociálním prostředím.

Nedílnou součástí komplexní diagnostiky ve speciální pedagogice je sociální diagnostika. Zaměřuje se na údaje :

• rodinné a osobní anamnézy
• funkčnosti rodiny nebo náhradní péče
• sociálních vztahů v rámci užšího sociálního prostředí
• sociálních vztahů se širším sociálním prostředím

Sociální vztahy se týkají rodiny, školní třídy, pracoviště, přátel a v širším pojetí se týká školy, zaměstnání, spolků, stran a organizací a podobně.

Sociální diagnostiku provádí sociální pracovník, který má postiženého jedince ve své péči. Jedná se o pedagogicko psychologické poradny, speciálně pedagogická centra a jiné. Cílem sociální diagnostiky ve speciální pedagogice je posouzení a zhodnocení vlivů sociálního prostředí na utváření osobnosti jedince se zdravotním postižením.

Speciálně pedagogická část diagnostiky se zaměřuje na zjišťování úrovně vychovanosti a vzdělanosti daného jedince s postižením s ohledem na možnosti dalšího vzdělávání. Sleduje dovednosti a schopnosti, které jsou u jedince s postižením v důsledku jeho vady omezeny, ale zabývá se i dovednostmi, které zůstaly nenarušeny. Sledování se zaměřuje na oblast jemné a hrubé motoriky, grafomotoriky a kresby, laterality a sebeobsluhy. Další zaměření je na komunikační schopnosti, hodnotí úroveň rozumových schopností ve vztahu ke vzdělání, k profesní orientaci, všímá si citové a sociální oblasti. Speciálně pedagogickou diagnostiku provádí přímo speciální pedagog.